1 Východiska

Současný popis základních suprasegmentálních vlastností č. vychází z předpokladu, že musí být budován tak, aby umožňoval souvislou analýzu po celé délce textu, nikoli jen v některých jeho úsecích. Základem je rozklad zvukového průběhu na jednotky, o nichž lze předpokládat, že mají určitou odezvu v percepci uživatele jaz. Na pozadí takto získané lineární segmentace lze pak zkoumat účast vybraných zvukových kvalit na stavbě jaz. jednotek, i při využití jaz. v řeči.

Při popisu č. je účelné používat třístupňové hierarchie lineárních jednotek: ↗slabika – ↗mluvní takt ‒ ↗promluvový úsek. Jsou to jednotky, které pod různými termíny nacházíme v popisu ↗prozodie většiny jaz. (viz např. ✍Hirst & Di Cristo, 1998; ✍Jun(ová), 2005 aj.) a patrně představují bázi pro vznik mluvního rytmu. Možnost jejich využití pro popis v tomto směru je do značné míry závislá na vlastnostech jaz.

V č. patří tyto jednotky k uznávaným pojmům prozodického popisu (např. ✍Romportl, 1963; ✍Palková, 1994; ✍Volín, 2010). Určité vlastnosti č. zároveň způsobují, že jsou to patrně jednotky dostatečně „konkrétní“, existující nejen jako konstrukt popisu, nýbrž také jako určitý celek při vnímání řeči. Směrodatný je tu zřejmě způsob korespondence mezi prostřední jednotkou zvukovou (↗taktem) a znakovou jednotkou podloženou významem (↗slovem); viz ✍Palková (2004). Čtvrtou jednotku v hierarchickém popisu č. doplňuje ↗věta, protože výpověď jako její zvuková realizace má závaznou intonační charakteristiku s fonologickou (rozlišující) funkcí (viz ↗členění souvislé řeči). Tato jednotka však již přímo nepřispívá k rytmické struktuře jaz., protože má v textu příliš rozmanitou délku.

2 Charakteristické rysy prozodie češtiny v krátkém shrnutí (pro mezijazykovou komparaci)

a) Prozodickou strukturu č. tvoří hierarchie lineárních jednotek slabika ‒ mluvní takt ‒ promluvový úsek ‒ ukončená výpověď. Tyto jednotky mají konkrétní zvukovou charakteristiku a oporu v pocitu uživatele jaz.

b) Segmentální a suprasegmentální (prozodická) rovina zvukové stavby jsou poměrně nezávislé: Součástí prozodických jednotek a relevantních rysů prozodie nebývá modifikace segmentů. Např. redukce ↗vokálů není prostředkem rozlišení přízvučných a nepřízvučných slabik, jako např. v angl., něm. či r. Také naopak, vlastnosti prozodické stavby nemají většinou vliv na segmentální procesy v řeči. Např. ↗asimilační změny znělosti nejsou ovlivněny hranicemi prozodických jednotek.

c) Zvukovou kvalitou, která se nejvíce podílí na vzniku relevantních rysů suprasegmentální modulace a prozodických jednotek, je ↗melodie (průběh základního tónu).

3 Přehled a charakteristika jednotek v popisu zvukové struktury češtiny

Příklady a případné výjimky jsou uvedeny v popisu konkrétních jednotek. Tabulka ukazuje pro jednotlivé roviny prozodické hierarchie vztahy zvukových a jaz. jednotek a základní závislosti prozodických jednotek na charakteristikách zvukové materie.

Viz též ↗prozodie v popisu zvukové stavby jazyka, ↗modulace souvislé řeči, ↗prozodické prostředky, ↗prozodická hierarchie, ↗para-fonotaktika, ↗intonace v popisu prozodie, ↗transkripce v suprasegmentální vrstvě popisu, ↗prozodická struktura v doméně slova, ↗slovní přízvuk – zvukové charakteristiky v češtině, ↗prozodická struktura v doméně větné fráze, ↗větný přízvuk, ↗větná intonace.